Martin Messier

Více než 15 let vytváří Martin Messier díla, ve kterých se zvuk setkává s obrazy a objekty. V podobě performancí a instalací – s choreografickým nádechem – staví tato díla do popředí lidské tělo.

Po studiu kompozice na Université de Montréal začal Martin experimentovat se zvukem a integroval do své práce videa. Rychle vyvinul performativní audiovizuální aparatury, které přinášejí běžné předměty a zvukový potenciál jejich různých materiálů na jeviště. V průběhu let realizoval řadu spoluprací, zejména s umělci Nicolasem Bernierem, Caroline Laurin-Beaucage, Anne Thériault a Jacquesem Poulin-Denisem. Jeho poslední performativní projekt, ASHES, znamená jeho první spolupráci s francouzským umělcem Yro (Élie Blanchard).

Martinovy produkce byly prezentovány ve více než 50 zemích a obdržely několik cen a nominací: zvláštní zmínka na Prix Ars Electronica v roce 2010, nominace na Prix Opus v roce 2012, cena za nejlepší experimentální krátký film na Lausanne Underground Film Festival v roce 2013, ocenění Victor Martyn Lynch-Staunton od Canada Council v roce 2014, zvláštní zmínka poroty na Japan Media Awards v roce 2015 a v roce 2018 cena World OMOSIROI Award v Japonsku.

V roce 2010 založil společnost 14 lieux, která se věnuje produkci zvukových děl pro divadlo, a od té doby je jejím generálním a uměleckým ředitelem. Žije a pracuje v Montrealu.

Martin Messier zkoumá propojení mezi zvukem a materiálem, jak živým, tak neživým, a jeho zvuková díla jsou zhmotněna v komplexních performativních elektromechanických a digitálních zařízeních. Zajímá ho motiv viditelného versus neviditelného, přítomnost versus absence a potenciál metamorfózy prostřednictvím proměny objektů a projevu jejich nepostřehnutelných vlastností.

Jeho díla – ať už jde o instalace, performativní kusy nebo více choreografické projekty – vyjadřují opakující se závazek k uznání fyzické přítomnosti performerů, uměleckých spolupracovníků i samotného umělce. Základním principem jeho choreografických děl je snaha překonat hierarchii mezi hudbou, osvětlením, scénografií a tancem, aby zvuk mohl vést pohyb (Hit and Fall, Derrière le rideau, Soak, Corps mort).

Objekty Martina Messiera mají vlastní život. Dává materiálům hlas, když jim propůjčuje pohyby a zvukové vlny. Jeho díla zahrnující vynalezené stroje (La chambre des machines, Machine_Variation) nebo audiovizuální zařízení (Sewing Machine Orchestra, Projectors, Boîte noire, Field, Impulse) jsou vždy vedena silným principem synchronizace mezi zvukem a obrazem. Martin se tak stává hnacím motorem tvůrčího procesu.

Světlo je také silným prvkem v dílech Martina Messiera. Přesahuje prostor obrazovky a místa diváků, funguje jako vizuální podpora, která odhaluje neviditelné a nepostřehnutelné. Světlo, považované za materiál jako každý jiný, je účastníkem holistického přístupu na špičce transdisciplinarity.

https://martinmessier.art/